Dálkový přístup prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti k údajům o skutečném majiteli bude také poskytnut vyjmenovaným orgánům veřejné správy (soudům, OČTŘ, Finančně analytickému úřadu, atd.) a zároveň i povinným osobám podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění, v souvislosti s identifikací klienta (např. úvěrové a finanční instituce, auditor, notář apod.). Znovu se tu otevírá otázka, jakým způsobem bude dokládat příslušný orgán veřejné správy vztah k řízení a případně, jak budou povinné osoby dokládat vztah k osobě jako ke klientovi. Jediné, co prozatím víme, je skutečnost, že při poskytnutí údajů z evidence u dálkového přístupu bude třeba doložit identitu konkrétní fyzické osoby, která k údajům přistupuje. Způsob přístupu stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Údaje bude mít povinnost doložit rejstříkovému soudu statutární orgán (v případě svěřenského fondu svěřenský správce), a to návrhem podaným nejpozději do 30. 6. 2018. Soudní poplatek bude činit 1.000,- Kč. Zápis do evidence bude moci provést i notář, pokud bude mít podklad pro zápis v notářském zápisu. Náležitosti samotného formuláře budou stanoveny prováděcím předpisem Ministerstva spravedlnosti. Dle neoficiálních vyjádření text formuláře bude k dispozici teprve až od 1. 1. 2018. Do té doby můžeme jen spekulovat, co bude konkrétně jeho obsahem. Statutárním orgánům proto nezbývá než čekat na pomyslný mezník 1. 1. 2018, kdy se budou moci poprvé seznámit se zněním formuláře a budou mít 6 měsíců na to, aby ho řádně vyplněný podali příslušnému rejstříkovému soudu.

Konečně důležitou otázkou zůstává, zda bude muset statutární orgán dokládat údaje o skutečném majiteli i zpětně. Zatím se nepředpokládá, že by příslušný zákon působil retroaktivně. Každopádně statutární orgán příslušné právnické osoby má už dnes povinnost vést údaje o skutečném majiteli právnické osoby, včetně jejich změny, a tyto uchovávat po dobu 10 let od zániku vztahu mezi společností a konkrétní fyzickou osobou. To znamená, že pokud nebude údaj o skutečném majiteli zapsán v evidenci skutečných majitelů, musí údaje o něm sdělit statutární orgán právnické osoby nebo svěřenský správce na žádost příslušných úřadů, zpravidla Finančně analytického úřadu, soudu, OČTŘ, případně správci daně.

Sankcí za porušení povinnosti doložit údaj o skutečném majiteli může být dle zákona o veřejných rejstřících pořádková pokuta až 100.000,- Kč, uložená i opakovaně, a v krajních případech zrušení právnické osoby s likvidací.

Je třeba říci, že řada otázek je v současnosti nejasná a nedořešená. Prováděcí předpisy Ministerstva spravedlnosti nejsou prozatím k dispozici, stejně tak jako není známo, co konkrétně se bude uvádět ve formuláři podávaném rejstříkovému soudu. Nemluvě o sporných otázkách výkladu zákona, které zodpoví až praxe, případně samotné soudy. Co je v současnosti jisté, je nutnost připravit se na zavedení evidence, kterému se nevyhneme. S tím souvisí i nutnost sledovat vývoj interpretace této nově zaváděné právní úpravy. O dalším průběhu Vás budeme samozřejmě informovat.

EVIDENCE ÚDAJŮ O SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH

Česká republika

 

V našich předchozích newsletterech jsme Vás s předstihem informovali o evidencích skutečných majitelů, které se zavádí napříč členskými státy EU v souvislosti s implementací 4. AML směrnice. Evidence už je zavedena v UK, jako evidence veřejná. Příprava legislativních opatření zavádějících evidenci se připravují už v Irsku, kde se plánuje naopak jako evidence neveřejná. Od 1. 1. 2018 vstoupí v České republice v účinnost novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, kterou bude zavedena evidence údajů o skutečných majitelích v rámci celé ČR. Jako s každou novinkou, i s evidencí vyvstává řada otázek, na které je třeba znát odpověď. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje žádná praxe, najít odpovědi často není snadné z pouhé dikce zákona. Co přinese evidence skutečných majitelů a jak se s ní vypořádat?

Jak už uvádíme výše, od 1. 1. 2018 vznikne v ČR každé právnické osobě zapsané ve veřejném rejstříku, včetně svěřenských fondů, povinnost doložit rejstříkovému soudu údaje týkající se jeho skutečného majitele. Kdo je považován za skutečného majitele, o tom jsme Vás informovali už dříve. Jaké údaje se budou o konkrétním skutečném majiteli do evidence zapisovat, je druhá otázka.

Co je v tuto chvíli jasné – o skutečném majiteli se bude zapisovat: jméno a adresa místa pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, údaj o tom, proč je fyzická osoba považována za skutečného majitele. Otevřenou otázkou ovšem zůstává, jak široce se bude muset dokládat údaj o rozhodující skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele v právnické osobě. Zákon nám sice říká, že se bude dokládat podíl na hlasovacích právech či na rozdělovaných prostředcích, který představuje přímou účast skutečného majitele v právnické osobě a který zakládá jeho postavení jako skutečného majitele. Neříká ovšem rozsah sdělení, kterým se bude dokládat postavení skutečného majitele, jako například otázka, zda se bude muset dokládat celá vlastnická struktura či nikoli.

Evidence údajů o skutečných majitelích je prezentována jako evidence neveřejná. Čeští zákonodárci sice zvolili v zásadě neveřejnou povahu, každopádně stanovili řadu výjimek, kdy je umožněn přístup do evidence zákonem stanoveným subjektům. Přístup k údajům bude poskytnut zapsané osobě (skutečnému majiteli). Jelikož se ale pro samotný zápis osoby do evidence nevyžaduje souhlas zapisované osoby, je otázkou, jestli může zapsaný skutečný majitel položit jen obecný dotaz na rejstříkový soud, kdy požádá o výpis z evidence u všech právnických osob či svěřenských fondů, kde je evidován jako skutečný majitel, nebo bude třeba dotaz směřovat na konkrétní subjekty.

Dalšími osobami oprávněnými požadovat výpis údajů z evidence v rozsahu jména, bydliště, data narození, rodného čísla a státní příslušnosti, jsou všechny osoby, které prokáží zájem v souvislosti s předcházením taxativně vyjmenovaných trestných činů, zpravidla skutkových podstat vztahujících se k praní špinavých peněz např. podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti apod. Otázkou zůstává, jakým způsobem se bude prokazovat právní zájem. Bude stačit obecný dotaz s tím, že má člověk podezření na páchání vyjmenovaných trestných činů nebo bude třeba podložit svá tvrzení skutečnými důkazními prostředky?

© 2015 by GSS

Contact Us

Email: info@gsstrust.com

Tel:    +357(22) 460 811

Fax:   +357(22) 462 885